Význam obnovitelných zdrojů energie v současném scénáři
Mezi obnovitelné zdroje energie patří solární, větrná, geotermální a vodní energie. Tyto zdroje se nazývají „obnovitelné“, protože se obnovují přírodními procesy a jsou dostupné v neomezeném množství. Sluneční energie se vyrábí zachycováním slunečních paprsků a jejich přeměnou na elektřinu. Větrná energie se vyrábí, když vítr otáčí turbínou na výrobu elektřiny. Geotermální energie se vyrábí využíváním přirozeného tepla Země a jeho využitím k výrobě energie. Vodní energie je využití energie z tekoucí vody, jako jsou řeky a oceány, k výrobě elektřiny.
Obnovitelné zdroje energie jsou alternativami k fosilním palivům, pomáhají snižovat emise skleníkových plynů, diverzifikovat dodávky energie a snižovat potřebu nespolehlivosti a závislosti na nestabilních trzích s fosilními palivy. především ropa a plyn. Legislativa EU na podporu obnovitelné energie se za posledních patnáct let výrazně rozvinula. V roce 2018 si vedoucí představitelé EU stanovili cíl dosáhnout do roku 2030 32% podílu obnovitelné energie na roční konečné spotřebě energie v EU. V souladu s ambicí EU být do roku 2050 klimaticky neutrální se koaliční zákonodárci v březnu 2023 dohodli na zvýšení cíle obnovitelné energie na 42,5 % do roku 2030 s cílem 45 %. V současné době se projednává aktualizovaný politický rámec pro politiku obnovitelné energie po roce 2030 .
Různé typy obnovitelných zdrojů energie
Mezi obnovitelné zdroje energie patří solární, větrná, geotermální a vodní energie. Tyto zdroje se nazývají „obnovitelné“, protože se obnovují přírodními procesy a jsou dostupné v neomezeném množství. Sluneční energie se vyrábí zachycováním slunečních paprsků a jejich přeměnou na elektřinu. Větrná energie se vyrábí, když vítr roztáčí turbíny, které vyrábějí elektřinu. Geotermální energie se vyrábí využíváním přirozeného tepla Země a jeho využitím k výrobě energie. Vodní energie se vyrábí pomocí energie pohybující se vody, například z řek a oceánů, k výrobě elektřiny.
Obnovitelné zdroje energie jsou alternativami k fosilním palivům a přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, k diverzifikaci dodávek energie a ke snižování závislosti na nespolehlivých a nestabilních trzích s fosilními palivy, především s ropou a zemním plynem. Právní předpisy EU o prosazování obnovitelných zdrojů energie prošly v posledních patnácti letech významným vývojem. V roce 2018 stanovili vedoucí představitelé EU cíl dosáhnout do roku 2030 podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné roční spotřebě energie v EU ve výši 32 %. V souladu s ambicí EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality se spolunormotvůrci v březnu 2023 dohodli na zvýšení cíle pro energii z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na 42,5 % se záměrem dosáhnout 45 %. Aktualizovaný politický rámec politiky pro obnovitelné energie na období po roce 2030 je v současnosti předmětem jednání.
Výhody a výzvy využívání obnovitelných zdrojů energie
Jednou z hlavních výhod obnovitelných zdrojů energie je její dopad na životní prostředí. Obnovitelné zdroje, jako je slunce, vítr a geotermální zdroje, neprodukují žádné uhlíkové emise, což znamená, že nepřispívají ke globálnímu oteplování. To je důležité zejména pro budoucí generace, které budou muset žít s důsledky změny klimatu, pokud nyní nepodnikneme žádné kroky. Používáním obnovitelné energie můžeme snížit množství skleníkových plynů v atmosféře a přispět k ochraně naší planety v nadcházejících letech.
Využívání obnovitelných zdrojů energie má řadu výhod pro životní prostředí. Obnovitelné zdroje energie nevypouštějí žádné skleníkové plyny, které jsou hlavní příčinou klimatických změn. Obnovitelné zdroje energie jsou navíc mnohem čistší než fosilní paliva a neprodukují žádné znečišťující látky spojené s tradičními zdroji energie, jako je oxid siřičitý, oxidy dusíku a pevné částice.